Vítejte na stránce aanetdruzstvo.wbs.cz v sekci Stránka věnovaná výstroji ČSLA. ČSLA byla součástí prvního operačního sledu Varšavské smlouvy, což vyplývalo zcela zákonitě z polohy naší republiky, kdy našim bezprostředním západním sousedem byla Spolková republika Německo a na jejím území rozmístěná i další vojska NATO.
Hlavní bojovou sílu ČSLA tvořilo 16 vševojskových divizí, dvě letecké divize, dvě divize protivzdušné obrany státu, dělostřelecká divize, raketové a protiletadlové svazky a útvary. ČSLA provozovala 16 stálých letišť. Nejpočetnějším druhem ozbrojených sil bylo pozemní vojsk
Smyslem této stránky je poskytnout ucelený přehled o výstroji ČSLA z období 70 až 80 let minulého století a pro zájemce nabídnout některé součásti výstroje, které máme skladem na prodej v internetovém e-shopu.
|
Stejnokroje vojáků Československé lidové armády se dělí podle účelu použití na stejnokroje společenské, vycházkové, služební, polní a pracovní (dle staších předpisů na polní, cvičební a vycházkové). Dále se dělí podle použivatelů na stejnokroje pro generály, důstojníky a praporčíky, důstojnice a praporčice, žáky a posluchače vojenských škol, poddůstojníky a vojíny, poddůstojnice a vojínky, a dále pro důstojníky, praporčíky, poddůstojníky a vojíny v záloze povolané na vojenské cvičení a pro příslušníky reprezentačních součástí ČSLA (dle starších přepisů se dělí na vojáky a vojákyně v základní službě a v záloze, žáky vojenských škol, vojáky a vojákyně z povolání, v záloze a ve výslužbě a příslušníky čestné roty pražské posádky, resp. jednotky pražské a bratislavské posádky, Ústřední hudby ČS.lidové armády, posádkové hudby v Praze a Bratislavě a vojenských uměleckých souborů).
Nošení stejnokrojů a stejnokrojových součástek bylo stanoveno v závislosti na ročním období a na různých příležitostech jako je např. polní výcvik, strážní služba, oslavy státních svátků nebo vycházka. Rok byl rozdělen se zřetelem na používání sezónních stejnokrojových součástek na letní období (od 1. května do 30. září), na zimní období (od 1. listopadu do 31. března) a přechodná období (od 1.dubna do 30. dubna a od 1. října do 31. října). Používání stejnokrojových součástek v jednotlivých obdobích stanovili velitelé posádek. Dle starších předpisů byl rok rozdělen na období letní (od 1. května do 30. září) a období zimní (od 1. října do 30. dubna). Začátek a konec letního i zimního období mohl velitel posádky upravit ve svém rozkaze pro obvod své posádky podle místních podmínek.
Zásady pro jednotné vystrojení všech příslušníků armády bylo stanoveno stejnokrojovým předpisem následnými rozkazy, které předpis upřesňovali nebo upravovali. Stejnokrojové předpisy byly vydány v letech 1959 (Int-4-1 STEJNOKROJOVÝ PŘEDPIS), 1964 (Zákl-5-1 Stejnokrojový předpis Československé lidové armády), 1980 (Všeob-P-47 STEJNOKROJOVÝ PŘEDPIS ČESKOSLOVENSKÉ LIDOVÉ ARMÁDY) a v roce 1986 (Všeob-P-47 STEJNOKROJOVÝ PŘEDPIS ČSLA).